Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Historik, scenárista, režisér a producent britskej BBC sa dlhodobo venuje témam druhej svetovej vojny a okrem televíznych dokumentov je autorom viacerých kníh. S jednou z nich sme sa pred časom zaoberali aj na tomto webe. Laurence Rees okrem BBC pôsobi aj na akademickej pôjde ako čestný člen katedry medzinárodných dejín Londýnskej školy ekonomiky a politických vied. Tentoraz tu máme dve knihy z jeho pera, ktoré vyšli v Ikare s ročným odstupom a zaoberajú sa, rovnako ako rovnomenné dokumenty BCC, nacizmom a jeho hlavnou postavou Adolfom Hitlerom.
TEMNÁ CHARIZMA ADOLFA HITLERA, Cesta do pekla (Ikar, 2013)
Dnes panuje všeobecná spoločenská zhoda, že Adolf Hitler bol prototypom zla a okrem pár šialencov a holohlavých psychopatov s týmto tvrdením nikto nepolemizuje. Otázkou zostáva, ako je možné, že tento človek, ktorým doslova lomcovala nenávisť, ktorý nemal spoločenské správanie a návyky a ktorý nemal absolútne žiadnu schopnosť diskutovať, dokázal nadchnúť také množstvo ľudí a získať takú masovú podporu pre svoje šialené vízie.
V tejto súvislosti sa spomína údajná Hitlerova charizma, preto sa Laurence Rees rohodol preskúmať povahu Hitlerovej príťažlivosti. Autor analyzuje Hitlerove chovanie, prejavy, vzťahy, ako i vtedajšie spoločensko-politické reálie, a na ich základe formuluje vlastné závery, pričom sa venuje celému životu vodcu NSDAP a Tretej ríše od mladosti až po samovraždu.
Svoju prácu Laurence Rees konzultoval v viacerými renomovanými historikmi, no aj tak nakoniec zdôrazňuje, že toto jeho dielo nie je čisto historickou prácou, ale ide o jeho vlastné závery a názory. V každom prípade je „Cesta do pekla“ nadmieru zujímavým čítaním.
NACISTI, Varovanie dejín (Ikar, 2012)
V staršom diele sa Rees venuje vnútornemu fungovaniu nacistického hnutia a následne aj Tretej ríše. V tomto prípade sa obrátil na tých najoprávnenejších - porozprával sa bývalými členmi NSDAP a Hitlerovmi súputníkmi. Najprekvapujúcejším záverom z týchto rozhovorov bolo zistenie, že títo bývali nacisti sa nevyhovárali na obyčajné počúvanie rozkazov, ale mnohí z nich svoje vtedajšie konanie považovali za správne.
Väčšina nacistov považovala svoju podporu Hitlerovi ako rozumnú odpoveď na vtedajšiu hospodársku i politickú krízu, ako aj následok nespravodlivej Versaillskej mierovej zmluvy, a samozrejme v neskorších rokoch išlo aj o následok indoktrinácie mládeže v mládežníckych nacistických organizáciach a školstve. Jednoducho túžili po silnom mužovi, ktorý dokáže povzniesť Nemcov z vtedajšieho marazmu, a pritom netušili, že svoju dušu ako i krajinu dali do rúk diablovi.
Okrem fungovania NSDAP a pridružených organizácií, ako aj nacistického Nemecka sa autor venuje aj fungovaniu vzťahov s rôznymi spojencami a významnú časť tejto knihy zaberá aj stať o soviestko-nacistickom pakte, ktorý odhaľuje zvrátenosť oboch režimov.
Na rozdiel od prvej knižky ide v tomto prípade o čisto historickú prácu, za ktorú dostal Laurence Ress čestný doktorát Sheffeldskej univerzity s nasledujúcim komentárom: „Laurence Rees si zalúži vďaku odborníkov z celého sveta za obrovský a unikátny príspevok k pochopeniu dejín.“
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.